Už jsme
za temnou stranou,
neznámí.
Co následuje potom, za temnotou? Nic jako předmět? Paradox. Za rozkladem na složky je stěna, čistý stůl, odkud jste odstranili veškeré smetí. Nevidíte za něj. Nejde to.
Bella si myslí, že jsem blázen. Možná. Vše je možné. Vše je relativní, pokrytecká toť věta...
Zatracený egoismus.
Koupila jsem si za mamčiny peníze Afterdark. Ona malinkatá knížečka stála dvěstěpadesát káčé, zatracená reklama... To papírové dílo Murakamiho je pod tmavým krycím obalem strašlivě sytě růžové. Ale co. Hlavní je přec obsah.
4. prosince 2007
Afterdark
výpis ze subjektu Norhi v 21:56
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Ehm.
Okomentovat