Liath

Co bych zase měla psát? Pokaždé vše zapomenu. Visí tu několik neodkladných věcí, ale co, stejně tu sedím a čtu Karamanolise... Dneska by nebyla na škodu návštěva knihovny za účelem zbavení se veškeré beletrie a prodloužení dvou rádoby odborných knih, které jsem líná číst...
Nuda - nuda? Potřebovala jsem si ve středu osvěžit ruštinu a tak jsem si vzala, jak nečekané, Mamleeva. Jámu.
A pláclo mě to přes hlavu, ponořilo do studené vody, zařvalo něco do ucha, tak, že jsem se zbavila veškerého polospánku, ve kterém jsem tyto měsíce přebývala...
Teď se do něj zase pomalu nořím...
Ale ve čtvrtek, co si pamatuju, mi mozek pracoval od rána do večera. Dokonale. Ráno se k tomu ještě mísila lehká nevole z hmotného světa a z těch lidí, se kterými se musím bavit. Byl to ale dost sebevražedný stav. Proto zmizel po první hodině...

Co pořádné čtení s člověkem neudělá...