Z-71

Včera se mi povedlo nakreslit Snížka. Je-li ten kód dobře, měl by se vám celý obrázek ukázat po kliknutí na náhled vlevo.

Ta postava se mi líbí. Jako jedna z mála. Převážně proto, že je moje:D (se skromností nejdál dojdeš!).

Když si to tak uvědomuju, připomíná vlastně trochu našeho známého - kterého já znám jenom z fotek, jelikož dva roky není věk, kdy si něco pamatujete. Ten známý se vlastně dost podobal Časnačajovi z filmového Otce prasátek. Vzhledem. Snížkovi pak potrhlostí a stejným povoláním (fyzik to byl).

Za života Snížek učiteloval ve škole, pak ho vzali do laboratoře. Jezdil sem tam, dělal co se dalo, ne vždy v souvislosti se svým vzděláním.

Po smrti se dostal do Pohraničí, třebaže by ho mnozí typovali na Megapolana. Ale šedá pedantická myška v duši nebyl nikdy. A tak skončil jako jeden z Bezejmenných - číslo Z-71. Narozdíl od ostatních ale nepoztrácel všechen elán a nepropadl melancholii, když se dověděl, že záhrobí neřídí přírodní zákony, nýbrž zdravý rozum. Proto je to on, kdo vždy pomůže vyřídit Heptovi to, co nestíhá.

Víte, že Kora Landaová po smrti manžela vzala tyč a šla napráskat Lifšicovi? Že si to zasloužil, darebák jeden. Byl to srab, ale policii nezavolal - víte proč? Styděl se, že mu ženská napráskala přes zadek tak, až se nemohl posadit.

Knížka, kde se podobné epizody vyskytují, leží tady vedle mě. Mamka ji přečetla jedním dechem, třebaže to jsem já, kdo má psát ten referát. Patnáct stránek. No těbůh. Držte mi palce.