She burns like the Sun...

Jenom slova jedný písničky, kterou si furt musím v duchu přehrávat... S ní se mísí Podzimní od DDT, kterou kluci včera zpívali s kytarou. Zvláštní, Denis znal všechny slova... ale k mému oblíbenému místu se nedostali, přišla učitelka:

Občas náš život prorůstá květinami,

to znamená, příteli, že On prošel mezi námi,

avšak spatřit ho je nelehké...

Ale tohle jsem od nich ještě slyšela:

Nikdo nemá konce, ani ti, co nejsou s námi...

Břízy jsou žluté... nebe - modrá hlubina. A chlad. Ano, můj oblíbený, i když ještě chybí jinovatka - ale to se časem spraví, že. Čekám, co se bude dít v budoucnu, snad vás zpětně zpravím. Klid a volnost. Klid a svoboda. Vše, co člověk k životu potřebuje...

Někam jsem zaštrachala jeden paperback, prevít jeden malej, zmizel.

Na Seznamu se zase objevil jeden hloupý nacistický článek. Informace v něm je naprosto neprokazatelná - když si budete chtít zkusit něco najít, nevyjde vám to na sto procent. Je to jen další fáma, další shnilé rajče, hozené směrem k Rusku. Komentáře jsou, samozřejmě, zcela odpovídající inteligenci požíračů rohlíků.

O PR agenturách asi víte - dostávají balíky prachů a úkol směrovat veřejné mínění tam, kde si ho zákazník přeje mít. Tady funguje něco podobného. To, že USA přiznaly, že reakce Ruska na agresi Gruzie byla oprávněná, se na Seznamu neobjevilo. Ale když se jednalo o opak, jó, článků bylo dost. To samé, hádám, se děje i v české televizi. Někdo asi vyložil pořádné kvantum eur, aby to tak bylo.

Ale nechci se tím vyvádět z rovnováhy...