1. února 2008

To je náladička.
Přečetla jsem Solaris, skoro celý. Teď se z toho vzpamatovávám, pomalu, abych mohla dorazit posledních pár stránek. Jinak to nejde. Jinak to nevydržíte...
Někteří nad knížkami pláčou a považují tento projev za důsledek geniality autora. Kdepak! Důsledek geniality autora je jen němý šok. Bezvýrazný. Ten, co proměňuje realitu ve vatu. Ten, co zanechává výsměch, naprosto vážný výsměch, který nemá vyústění ve smíchu, nýbrž v strnulosti.
Jen málo lidí dokážou odrazit realitu z hloubky, z výšky, nikdy však povrchně. Takový je Šalamov. Takový je Lem.
A vím, že ten poslední mě nedožene k slzám. Je na to příliš dobrý.

Žádné komentáře: