Včera jsem viděla Stopařův průvodce galaxií. Zvláštní, ale adamsovské hlášky tam vůbec nebyly "nalepeny", potrhlá atmosféra knížek byla zachována beze zbytku. Výtlem od ucha k uchu od začátku do konce. A taky Arthur v zeleném županu... A Marvin s perfektním emo dabingem...
Určitě stojí za vidění.)
Docela mě překvapuje, kolika lidem se líbí Hvězdný prach. Když jsme byly s mamkou v kině, už někde v polovině zaklonila hlavu a ptala se, kdy to skončí. Na některých místech se smála ze zoufalství, že "až tak blbé to být nemůže, přece."... Mně to taky připadalo jako nemožná slátanina s vůbec ne vtipnými hláškami (jejich vtipnost se pohybovala na úrovni dortu na holém zadku), a vším srdcem souhlasím s mamčiným: "Idea filmu - přespat co nejrychleji se všemi chlapy, co jsou po ruce." Nesnáším, když je vtip postavený na sexu. Nejveselejším prvkem byly reakce sálu: "och", "ach", na akčnějších místech "íííík", a korunu tomu nasadil mužský hlas ve fistuli: "To je vúdú!!!"
Přesto všichni, které jsem na netu viděla, film chválí. Nemyslí si, že z nebe spadlá hvězda z důvodu své čistoty nemůže po pár dnech přespat se svým "zachráncem".
Vzato kol a kolem, působilo to na nás jako obhroublé opilecké "hihi-haha", neuměle skryté pod průhlednou rouškou fantasy. Například ten teplý kapitán vůbec nebyl veselý. Byl k pláči.
Inu, ale komu se co líbí, že...
Dneska jsem kvůli blíže nepublikovatelnému důvodu nebyla ve škole. Nejlíp by bylo, abych tam do konce školního roku vůbec nemusela lízt. Ale nechci nepřijít na zítřejší písemku z fyziky. Nevím, proč. Nijak zvlášť to neumím, a mám-li říct pravdu, nevím, z čeho bude.
V posledních dnech mě napadá otázka: "Kam až můžou ponížit člověka?" Jak svým životem zjišťuji, tak zatím to jde hloub a hloub. Teď se ke mně chovají, jako bych byla zrádce, vrah, kriminálník, který patří do vězení a je všeobecně nebezpečný pro společnost, nemá nárok na slitování a na nejmenší sebevědomí a soucit. Proto, že jsem byla oběť šikany a nenechávala jsem si výstřelky a neustálé ponižování líbit. Pro bezesné noci, pro ty všechny zničené strachem a stresem neurony. Proto, že jiní jsou příliš prolhaní, příliš ukřičení, příliš drzí a všichni je poslouchají. Za studený pot, snášení ponižování mám zase strach, vyhrůžky a snášení ponižování. Kdo projde kolem, kopne si.
Já vím, že to není místo pro pocity a mám výslovně zakázáno o tomhle případu mluvit. Ale nemůžu mlčet. Odpusťte mi to.
4 komentáře:
Tak do tebe budou kopat, jo?? To jim teda neprojde... Uškrtím je, zašlapu, zahrabu a budu zapírat.
Zajímavý, že se nesvěříš mně :(. Ani jsem to nevěděla. Měla jsem právě pocit, že právě ty umíš bejt taková, že si na tebe šikanu nikdo ani nedovolí. Pamatuju, jak jste se mlátili s Jarouškem... Ale ten je skoro neškodnej, pokud nemá obzvlášť prudičskou náladu.
To je teda horší, než můj problém - že mě chtějí ukamenovat, kdykoli nemlčím a řeknu nahlas svůj názor. Nenech se! Ti zatracení parchanti si na tobě nemají co vylívat vztek a vlastní psychický problémy. Žádní zatracení parchanti nemají co do tebe kopat a nadávat ti. Jseš lepší než většina z nich a prostě si to nepřipustí. Možná to ani neví. Ale neznalost neomlouvá...
Vím, že se to lehko říká, ale do nich, Andy!
Bello, Bello, klídek. Teď je to už doufám v pořádku. Učitelka říkala, že ty dvě dostanou důtku tím spíše, když jí (!) vyhrožovaly. Jde o to, že matka jedné z nich, Kozová, přišla k učitelce a ponížila ji, že prý "nikdo vás ve třídě nemá rád, a kdo vůbec VY jste, abyste mé dceři dávala důtku." Vlastně to samé, co dceruška opakovala mně, jen s drobnými obměnami. A celá třída taky pyká, kvůli nim - nepojedou na výlet a ani na školu v přírodě. Nakonec nešlo jenom o mě, šlo o všeobecnou prolhanost některých spolužáků.
Jde o to, že s Jaroušem si to člověk vyřídí ručně. Tady... to bylo absurdní. Dávají mi najevo to, že jsem "nižší rasa", nějaká věc, zdroj zábavy. Jejich šikanování nebylo v nadávání, ale v tichých vyhrůžkách, opovrživém tónu hlasu, pomluvách za zády, experimentů "za tři minuty vybuchne"(doslovný citát), dovolovaly si na mě všechno. A když jsem jim něco odpovídala, vymýšlely si a zveličovaly to do nebes, odtud vzniklo, že je šikanuju JÁ, že jim "vyhrožuju smrtí" (no comment), že "je napadám" (když mě blokovaly v úzké uličce mezi regály v supermarketu, abych mohla utéct, musela jsem jednu odstrčit), že jim nadávám do "laciných děvek" (což jsem nikdy výslovně neřekla, i když to slovní spojení napadlo leckoho, kdo je kdy viděl). Zatímco oni mě pronásledovaly domů "že se chtějí usmířit" (a vedly si s sebou dva kluky - bez komentáře), vyhrožovali mě, že mě zbijí, že mě vlastní matka nepozná... atd., etc.
Neumím být lživá, neumím být slovně zlá, neumím být drzá, a proto jsem, podle valné většiny dívčího osazenstva třídy - možná i školy, vrah, blázen, něco odporného, co se vám přilepí na podrážku. To proto, že jejich jazyky neustále mlely, i v mé přítomnosti, jak je napadám, mučím, šikanuju. No jasně, jeden člověk bude šikanovat dva. Ale všichni jsou v tom přesvědčení. Že prý si za to můžu sama - měla jsem mlčet a proměnit se v prvoka co do velikosti. Jasně, měla jsem snášet všechno, což jsem velmi dlouhou dobu dělala. Ale jakmile odpovím, jsem zločinec nehodný života.
Dříve jsem neměla páru, jak taková situace může vůbec nastat. Měla jsem dojem, že neexistuje toliko blbců pohromadě (ony slečny a ti, kdo jim věří). Inu, realita je jiná - což dokazuje, s kolika prapodivnými úkazy se v ní můžeme setkat.
Myslím, že si odpykají své, když už né teď, tak někdy příště. Nikdo nemůže být v životě absolutně šťastný.
Ke všemu, mě se to už netýká. Od pondělka do konce školního roku mám uvolnění. Když může René, tak proč ne já?
Btw, to mlácení s Jardou bylo jen přátelské a vzájemné, opisovali jsme od sebe. Ach, zlatá prima...
Jj, Jarda je fajn, když chce :).
No, nemám ti na to co říct. Nechci říkat, že tě lituju, protože bys mě s tím asi poslala do háje :). Jenom... Nechtěla bych bejt ve tvý kůži. Řeknu ti na to jedno: mrchy se mají vždycky nejlíp a grázlové je v tom doprovázejí... Upřímně si na svůj život nemůžu stěžovat. Doufám, že se to u tebe rapidně zlepší... Škoda, že jsi musela pryč z gymplu. Třeba by všechno bylo úplně jinak.
To uvolnění je prima :). Užij si klídek...:). Aspoň budeš častějc na icq, ne? ;) :D... Tak zatím. Já jedu :).
Okomentovat