24. září 2008

Něco bych asi měla napsat...

... protože se možná najdou i takoví, co sem chodí každý den v očekávání nových žvástů. I když bych na to nesázela.

Zjistila jsem, že jsem zpropadený outsider a asi outsiderem i zůstanu. Jo, jsem blázen, ale někdy si nemůžu pomoct. Někteří odstrčenci socia jsou velmi inteligentní lidé. Což, ani tím se utěšit nemůžu, jelikož k nim prokazatelně nepatřím.
Naše škola je velmi nešťastné místo. Každé ráno tam přes cestu běhají toulavé kočky. Ta moje byla posledně bílá s oranžovými fleky. K černé to má sic daleko, avšak tento nedostatek může kompenzovat fakt, že většina koček - a pravděpodobně i tato - bydlí ve sklepě vedlejšího domu č.13. Tamější obyvatelé, zvlášť v nižších patrech, nejspíš na jaře chronicky šílí.
Je také velmi hezké, jaký máme klíč od třídy. Dříve byl oboustranný, vypadal jako nějaká vrtulka. Postupem času se jedno rameno odlomilo. Díky bohu, že byl kdysi symetrický... i když to dá sakra práci, než s tou půlkou třídu otevřete. Na to jsou taky sví experti. K. dnes strávil snad patnáct minut lomcováním dveří, než přišel M. a nonšalantně odemkl napoprvé. Měli jste vidět K-ův ksicht.
Už nějakou dobu abstinuju - totiž nejím krevety. Takové ty malé. Růžové. Paradoxně nemám ráda královské, třebaže jsou dvakrát dražší. Ty malinkaté nejsou z dovozu, takže za sedmdesát máte půl kila. Pak přidáte citrón, máslo a papír na pečení a hup s tím do trouby. Za 30 minut máte vynikající jídlo. To zvládnu i já, kuchyňský analfabet.

Pochopili jste něco z tohoto příspěvku? Vynesli jste si nějaké ponaučení? Pak jste génius.

Nějaká citová náplň ze mě vyprchala už dávno. Pomalu už nečtu nic víc, než povinnou literaturu - toť degradace v nejhlubším slova smyslu. Atomovku na tu školu, opravdu. Furt nám tvrdí o "všeobecném rozhledu" a zapomínají na to, že s volným časem, který žák má, není možno ten rozhled žádným způsobem získat. A ještě se na vás dívají jako na zločince, když neumíte učebnici nazpaměť.
Zítra jedeme na nějakou podivnou exkurzi. Od půl osmé ráno cca do šesti. Bože. Co v té vesnici celou tu dobu budeme dělat...

5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Já, tady se hlásím...paní učitelko.
Autor příspěvku se cítí býti poněkud sklíčen, snaží se vypořádat se svým bídným údělem. Ponaučením by mohlo býti něco o nedůstojnosti lidského živoření.

Někdo tady holt má slabost pro tvé příspěvky. Tento je velmi tajemný až horreurový.

N.G.

Norhi řekl(a)...

:D Aspoň je onen příspěvek pravdivý. Autorka i skrze své nízké živoření se snaží vidět nějaké hloubky. Jen je sem nepíše. A nebude.
Pravda je někdy strašlivější, než všechny fantazie dohromady. Viz pan Akutagawa a jeho osud.

Anna Elinor Farrell řekl(a)...

Zajímavé. Nikdy jsem ke škole necítila zvláštní sympatie, ale v poslední době ji začínám nenávidět. Neustále po vás něco chtějí a v tom "lepším" případě jim za to ještě cálujete.
Prachy jsou možná povrchní, ale radši se budu mít čeho najíst, než abych hledala pravdu hladová.
S tou pravdou máš recht. Existují hodně cyničtí lidé, ale ani ti občas nedokážou být tak cyničtí, jako sám svět.

Norhi řekl(a)...

Nj, to je správný postřeh. Prachy jsou povrchní, ale jen pro dostatečně bohatého:D
To bude tím, že se svět nesnaží být cinický. Jen uskutečňuje program příčina-následek... dokud je h malou veličinou:P:D

Anna Elinor Farrell řekl(a)...

J, ale obyčejně v tom pořadí a v tu chvíli, jaká se člověku naprosto totálně nehodí... :D. Neboli jinak řečeno, zákon schválnosti. Pro dobrotu na žebrotu. Atakdál. Myslím, že ta lidová přísloví fakt mají něco do sebe. Většinou se totiž dají aplikovat na běžné situace :D.
To je jedno...